Kopřiva – obtěžující i užitečná zároveň

V přírodě najdeš kopřivy především na slunných až polostinných místech s půdou bohatou na dusík a humus. Mohou to být například říční břehy, lesní mýtiny nebo louky. Podle druhu jsou jednoletké nebo vytrvalé. Nejrozšířenější tzv. „velká kopřiva" (Urtica dioica) vytváří rozsáhlou síť kořenů a je mrazuvzdorná. Dorůstá výšky až tří metrů a na vhodném stanovišti má tendenci bujně se rozrůstat. Svůj název – a také svou proslulost – vděčí kopřiva pálivým chloupkům, které se nacházejí na všech zelených částech rostliny. Chrání ji před býložravci tím, že při dotyku jako injekční jehla uvolňují do kůže pálivou tekutinu. Díky obsažené kyselině mravenčí a dalším látkám vznikají svědivé a bolestivé pupeny, které po čase samy vymizí. Bohužel neexistuje žádný prostředek, který by tento proces urychlil. Mírnou úlevu od svědění mohou poskytnout pouze masti určené také na hmyzí kousnutí. Se správnou technikou (pálivé chloupky jsou zpravidla namířeny výhradně vzhůru) a vhodným vybavením ale lze nepříjemnému obrannému mechanismu kopřivy při pletí předejít.

Kopřivy ale nejsou jen obávaným plevelem. Mnohé jejich vlastnosti z nich dělají také cenného pomocníka na zahradě. Kopřivová jícha i výluh mohou sloužit jak jako hnojivo, tak jako likvidátor plevele pro jiné nežádoucí rostliny. Také někteří škůdci, například přástevníci nebo mšice, kopřivový extrakt nesnášejí a lze jím je dobře odpuzovat. V kuchyni lze tuto vitaminy a minerály bohatou rostlinu všestranně využít. Všechny části rostliny lze uvařit a připravit jako špenát nebo jiná listová zelenina. Chuť je však poněkud trpká, takže ji ne každý ocení. K využití léčivých účinků kopřivy se především vaří čaj z listů. Ten působí močopudně a má podpořit metabolismus. Trik, jak se při sklizni vyhnout bolestivým zážitkům, spočívá ve strhávání listů podél stonku zdola nahoru. Tak nemohou pálivé chloupky namířené nahoru proniknout do kůže. Rukavice bys ale měl(a) nosit vždy. Pozor: mnoho domácích druhů housenek, například babočka paví oko nebo babočka admirál, se živí listy kopřivy a je proto závislých na tom, aby rostliny nebyly zcela vyhubeny.
Kopřivy na zahradě – jak se jich zbavit
I když chceš využívat pozitivní vlastnosti kopřivy, jistě nechceš, aby rostla všude na zahradě, kde se jí zachce. Pokud se již rozrostla, musí ustoupit. Pokud chceš pěstovat několik rostlin, abyste mohli sklízet listy a stonky pro zahradu a kuchyni, hodí se k tomu obvykle odlehlý kout zahrady, například v blízkosti kompostu. Tam se kopřivě zpravidla daří, nikomu nepřekáží a zároveň zabraňuje růstu jiného plevele.
Ruční odstraňování kopřiv

Kvůli pálivým chloupkům a jejich bolestivým účinkům bys měl(a) při odstraňování kopřiv postupovat trochu jinak než u jiného plevele, který lze občas jednoduše uchopit a vytrhnout. Dbej vždy na to, abys při práci nosil(a) rukavice. I když kopřivy například posecháš, chloupky sice nemohou poranit kůži, přesto se ale uvolní pálivá tekutina. Pokud přijdeš do kontaktu s posečenými kopřivami, zpočátku nic nepocítíš, ale po několika hodinách směs pronikne do hlubších vrstev kůže a projeví se svěděním a pálením. Dlouhé oblečení je proto při odstraňování kopřiv rovněž doporučeno.
Ke snížení rizika zranění je často užitečné kopřivy nejprve posečat, než začneš bojovat s kořeny. Na trávníku to snadno uděláš sekačkou, jinak ti dobře poslouží motorová kosa. Samotné oddělení nadzemních částí rostliny však nestačí k trvalému zbavení se kopřiv – pokud ovšem nemáš mnoho trpělivosti a opakuješ to alespoň jednou týdně po dobu až dvou let. Někdy, když není možné vykopat všechny kořeny, nezbývá jiná možnost. Pokud ale jde jen o několik kopřiv, bývá lepší jednou se pořádně poprat s kořeny a mít pak klid. K vykopávání kořenů si nejlépe vyber den po vydatném dešti. Dobře prokořeněná a promočená půda je totiž kyprá a výrazně usnadňuje vytažení všech kořenů až do nejmenších větviček. Tím se zvyšují šance, že kopřivy po jednorázovém čištění neuvidíš znovu. Jako nejlepší termín pro boj s kopřivami se hodí jaro, než kopřivy začnou kvést a následně se samy vyseji. Jinak budeš muset příští rok začít znovu.
Alternativy k vykopávání kořenů
Pokud kopřivy již zabraly velkou plochu zahrady, může být vykopávání všech kořenů příliš namáhavé a zdlouhavé. Také pokud plevel roste v blízkosti zdi nebo hranice pozemku, je tato metoda jednoduše neproveditelná. Pokud přesto nechceš muset stále znovu sekat čerstvé výhonky, zbývají ti dvě alternativy:

Zakrytí kopřiv netkanou textilií: Posečené stonky kopřiv zakryj
netkanou textilií nebo neprůhlednou fólií. Pokud jde o velkou plochu, může být vhodné přidat vrstvu kůrového mulče nebo štěrku, aby to vypadalo estetičtěji. Přibližně po
půl roce si můžeš být jistý(á), že i kořeny odumřely, a fólii odstraníš.
Nejlépe tuto metodu zahaj na jaře. Na podzim pak můžeš záhon prokypřit, pořádně pohnojit a zasít trávník nebo vysadit jiné rostliny. Ty tak budou mít ještě dost času, aby se před zimou dobře ujaly a na příští jaro měly náskok před případným novým plevelem.
Zakrytí kopřiv mulčem:
Přírodní alternativou k zakrytí fólií nebo netkanou textilií je použití organického materiálu. Nastříhej posečenou trávu nebo klidně i posečené kopřivy a rozprostři tuto hmotu přes stonky kopřiv. Mulč plevelu rovněž odnímá světlo a brání mu v novém rašení.
Zároveň dodává půdě důležité živiny v podobě dusíku a dalších minerálních látek. Pokud ale shoří příliš rychle nebo je vrstva příliš tenká, mohou kopřivy přece jen probít na povrch.
Při tomto postupu proto pravidelně kontroluj, zda se v záhoně něco děje, a v případě potřeby zasáhni.
Využití posečených kopřiv na zahradě
Díky svým cenným obsahovým látkám nemusíš vypletené nebo posečené kopřivy nutně vyhazovat do bioodpadu nebo komunálního odpadu. Čerstvě vytrhané byste ale také neměl(a) házet přímo na kompost, protože by tam mohly znovu vyrašit a dál se rozrůstat. Kopřivy proto nejprve nech uschnout na slunci nebo je týden uskladni v černých igelitových pytlích, abys měl(a) jistotu, že jsou mrtvé, a teprve pak je kompostuj. Případně je můžeš využít k výrobě hnojiva nebo likvidátoru plevele: