Potírání řimbaby pomocí konkurenčních rostlin
Mnoho zahrádkářů přísahá na brambory jako na zbraň proti řimbabě. Na jaře raší dříve než plevel a svým hustým listem vrhají tmavý stín, ve kterém řimbaba nepřežije. Také batáty, topinambur, kostival nebo horec rostou dostatečně rychle a hustě, aby řimbabě nedaly šanci. Záleží na tom, jak daleko se plevel po zahradě již rozšířil – toto opatření pomáhá jen částečně. Sice udrží řimbabou mimo osázený záhon, ale pokud roste i jinde, bude se tam dál šířit. Proto vždy nezapomínejte odstraňovat všechny výběžky řimbaby, jinak bude záhon osázený bramborami příští rok opět plný plevele. Vhodné jsou také některé rychle rostoucí půdopokryvné rostliny a trvalky, které dokáží řimbabou krotit. Patří mezi ně:
- Kakost (Geranium)
- Epimedium (Elfenblume)
- Waldsteinia (zlatá jahoda)
- Pachysandra (tlusťoch)
- Barvínek menší (Vinca minor)
- Ingversen (Ingwersen)
Tyto půdopokryvné rostliny nejlépe vysaďte již na podzim, aby mohly na jaře brzy vyrazit a získat tak cenný náskok před řimbabou! Na některé houževnaté rostliny, zejména barvínek a ingversen, si však dobře dejte pozor. Jsou sice výrazně hezčí než řimbaba, ale rozrůstají se stejně ochotně. Pokud nebudete pozorní, možná jenom vyměníte jednu pohromu za druhou.
Ochrana před řimbabou ze sousedovy zahrady
Zvláštní problém při šíření kořenových plevelů nastane, když řimbaba přerůstá ze sousedovy zahrady do té vaší. Nízké zídky ani ploty kořenovému systému nijak nevadí a plevel se šíří i přes hranice pozemků. Pokud se soused o řimbabou nestará a neplánuje s ní bojovat, nezbývá vám nic jiného, než chránit své záhony kořenovou bariérou.

Vykopejte podél příslušné hranice pozemku příkop o hloubce nejméně 80 centimetrů a vložte do něj komerčně dostupnou kořenovou bariéru. Dbejte na to, aby horní okraj přesahoval o několik centimetrů nad povrch půdy, jinak by kořenové výběžky mohly přelést přes okraj do vaší zahrady. Pokud při instalaci bariéry dochází k překrytí, ujistěte se, že nezůstane žádná mezera, byť sebemenší. Již několik milimetrů stačí, aby se kořenový výběžek protáhl skrze malou skulinu a řimbaba se opět dostala do vaší zahrady.
Přikrytí řimbaby protiplevelnou tkaninou?
Protiplevelná tkanina je v boji s většinou kořenových plevelů cenným pomocníkem. Zabraňuje tomu, aby rostliny po jejich odstranění znovu vyrůstaly, a snižuje tak úsilí nutné k jejich dlouhodobému vyhladovění. U řimbaby však tato metoda funguje jen omezeně. Protože semena v půdě si zachovávají klíčivost po mnoho let, může se po sejmutí tkaniny řimbaba rychle znovu rozrůst. Pokud vás ale plení úplně omrzelo a chcete protiplevelnou tkaninu ponechat v půdě natrvalo, může být toto dobrou možností, jak se vyhnout zdlouhavému ručnímu odstraňování řimbaby.
Potlačení řimbaby na trávníku sešlapáváním
Možná to zní na první pohled trochu zvláštně, ale jednou z největších slabin řimbaby je její nízká odolnost vůči sešlapávání. Na trávníku proto obsazuje jen místa, která se málo nebo vůbec nechodí. Kdo má doma děti, které si rády hrají venku, nemusí se řimbaby na trávníku příliš obávat. Ostatní postižená místa pravidelně procházejí navíc k ručnímu odstraňování plevele. To bývá někdy účinnější než zdlouhavé pletí nebo kopání. Mechanické zatížení poškozuje listy a stonky plevele natolik, že se z toho z dlouhodobého hlediska nedokáže vždy vzpamatovat.
Poslední možnost: herbicidy
Většina přípravků na ochranu rostlin povolených pro domácí použití je vůči řimbabě jen omezeně účinná, protože ničí pouze listy a stonky. Kořenový systém zůstává neporušený a řimbaba tak může opakovaně znovu rašit. Ani glyfosát, jedna z nejrozšířenějších účinných látek v herbicidech, nedokáže řimbabou zcela zlikvidovat, pouze ji oslabí. V současnosti však existují speciální přípravky na bázi kyseliny pelargonové a maleinsäurehraziidu, které na řimbabou dobře fungují. Zároveň ale potlačují růst okolních rostlin, takže pro plevele v záhonech nebo na trávníku jsou jen omezeně vhodné. Udržitelnější a ekologičtější je a zůstane ruční odstraňování plevele a namáhavé, leč nakonec jediné skutečně účinné vyhladovění.
Řimbaba v kuchyni
Mnozí obrátí nevýhodu ve výhodu a listy nechtěné řimbaby místo vyhazování využijí v kuchyni. Jsou bohaté na vitamín C, provitamín A a různé minerální látky. Zejména mladé jarní listy jsou jemné a svou chutí připomínají celer, petržel nebo nať mrkve. Lze je podávat jak syrové jako součást salátů, tak vařené podobně jako špenát nebo mangold. Řimbaba se hodí také do polévek, pesta a zapékaných pokrmů nebo jako přísada do různých zeleninových jídel.