Odstranění břečťanu – efektivně a trvale

Pokud jste břečťanu dlouho nepřekáželi, nebo jste převzali zanedbanou zahradu, může se stát, že již velká plocha je přerostlá touto odolnou rostlinou. Pod ní pak často žádný nebo jen velmi řídký trávník nezbyl, takže se vyplatí trávník zcela obnovit.

Břečťan vždy roste z jednoho hlavního kořene do všech směrů. Tento kořen lokalizujte a zjistěte, kde leží okraje rostliny. Zvláště složité to bývá v případě, kdy na trávníku neroste jeden velký, ale více menších břečťanů. V každém případě začínáte vždy od okrajů a odstraňujete výhony směrem ke středu. Přerušte přitom všechny kořeny a silnější větve, které spojují břečťan se zemí. Tak můžete rostlinu postupně vytrhávat a odstraňovat z plochy. Ruční odstraňování břečťanu je sice pracné a náročné na sílu, ale je nakonec jednou z nejúčinnějších metod, jak se popínavé rostliny rychle zbavit.

Bezpečné ničení břečťanu

Další možností je přikrytí břečťanu černou fólií. Rostlina tím přijde o světlo a odumře. Tato metoda se hodí zejména tehdy, když s odstraněním břečťanu nespěcháte. Nejlepší dobou pro přikrytí je podzim a zima. V té době trávíte na zahradě stejně málo času a sít novou trávu do vyčerpané půdy by tehdy nedávalo smysl. Místo toho rozložte fólii, zatižte ji kameny a počkejte. Na jaře fólii odstraňte a vytrhejte mezitím odumřelé výhony břečťanu. Ani zde se tedy nevyhnete ručnímu vytrhávání plevele. Tato metoda má však jednu výhodu: po tak dlouhé době bez světla a tedy bez živin většina kořenů břečťanu také odumře. Jakmile ho pak odstraníte, je mnohem méně pravděpodobné, že bude znovu obrůstat a budete s ním zápasit ještě roky.

Správná likvidace břečťanu

Odstraněné výhony břečťanu rozhodně nevhazujte na kompost. V nejhorším případě tam tyto odolné rostliny prostě dál porostou a problém budete mít na jiném místě. Pokud se chcete břečťanu co nejrychleji zbavit, odvezete ho nejlépe na sběrný dvůr nebo místo pro odevzdání zeleného odpadu. Pokud tato možnost není k dispozici, můžete vytrhané části rostlin uložit na dlážděnou nebo betonovanou plochu na slunce, aby vyschly. Po několika dnech již nepředstavují žádné nebezpečí. Alternativně je možné zbytky břečťanu zabalit do odpadních pytlů a rostlinu tak udusit, než ji dáte na kompost. V tomto případě byste měli počkat alespoň týden, aby skutečně odumřely všechny listy a kořeny. Pokud máte k dispozici štěpkovač, břečťan nadrtěte, ale i pak byste měli aplikovat jednu z dalších dvou metod, než ho přimícháte k ostatnímu zahradnímu odpadu, aby se proměnil v zeminu.
Pozor: Břečťan nesměte kompostovat, pokud právě plodí. Bobule obvykle dozrávají mezi lednem a dubnem a způsobují, že se rostlina hojně šíří. Pokud ho v tomto období odstraňujete, likvidujte odpad výhradně prostřednictvím bioodpadu nebo sběrného dvora zeleného odpadu. Pokud jste břečťan přikryli již na podzim a odstraňujete ho na jaře, bobule netvoří a lze ho bezpečně kompostovat, protože nedostatkem světla zcela odumřel.

Opětovné ozeleňování plochy

V závislosti na tom, jak dlouho a jak silně byla plocha pokryta břečťanem, může být obtížné na ní znovu pěstovat trávník. Pokud je celá půda stále prorostlá kořeny, může se stát, že se břečťan prosadí znovu. Pokud jste již odstranili nadzemní části rostliny, může být vhodné použít kultivátor (frézovačku). Ta půdu nakypří a přeruší stávající kořeny, které pak z velké části odstraníte. Poté vydatně naneste vrstvu čerstvého humusu, který nové trávě usnadní zakořenění.

Pokud se jedná o oblast, která je trvale ve stínu, dbejte na to, abyste vyseli tzv. stínový trávník. Ten je speciálně přizpůsoben tamním světelným podmínkám a je tedy o něco odolnější vůči plevelům, jako je břečťan nebo mech. I pokud stinné místo poničené břečťanem plně neobnovujete, ale jen dosíváte, je vhodné zvolit stínový trávník. Mějte však na paměti, že není tak odolný vůči zátěži jako travní směsi, které ke svému růstu potřebují více světla. Navíc je náročnější na péči a je třeba ho častěji dosívat. Ve stínu se také častěji tvoří mech, takže se pravidelné vertikutování nevyhnete.

Alternativa k trávníku: půdopokryvné rostliny

Břečťan se nejčastěji šíří pod stromy nebo keři. Protože je tam půda často hustě prokořeněna, trávník zde většinou nemá šanci. Zvláště problematické jsou mělce kořenící stromy jako smrky, vrby nebo břízy, které půdě odnímají velké množství vody. Protože trávník na takových plochách daří jen s extrémně vysokým úsilím o péči, může být rozumnější zde vytvořit záhon s půdopokryvnými rostlinami. Zvolte nejlépe druhy, které přirozeně rostou v lese a jsou tedy ideálně přizpůsobeny podmínkám s nedostatkem světla pod stromy. Patří mezi ně například kapradiny, ozdobné trávy a stínomilné trvalky jako kakost nebo vlčí mák. Zlatá jahoda, sasanka hajní nebo barvínek jsou půdopokryvné rostliny, které navíc na jaře okouzlí bohatým kvetením. Nejlépe se rozhodněte pro jeden nebo dva druhy a zasaďte je velkoryse do vrstvy čerstvého humusu! Dbejte také na zřetelné oddělení pomocí obrubníku záhonu, aby bylo jasné, kde záhon končí a kde začíná trávník.