Rostlina mnoha jmen
Vlaštovičník větší, žlutý mléčník, zlatý kořen nebo bradavičník – to jsou jen některá z mnoha jmen, pod nimiž je rostlina s botanickým názvem Chelidonium majus v češtině i lidovém názvosloví známa. Rozmanitost označení napovídá, že tato bylina měla pro lidi odedávna velký význam – především jako léčivá rostlina při kožních onemocněních a bradavicích. Účinnost proti bradavicím byla dokonce částečně vědecky prokázána. V přírodě najdete vlaštovičník, který miluje půdu bohatou na dusík, nejčastěji na rumištích a podél cest. Tato odolná rostlina, dorůstající až 70 centimetrů, dokáže přežít i ve spárách zdí nebo v horských polohách. Je vytrvalá a z velké části mrazuvzdorná, takže problém na vlastní zahradě se bohužel nevyřeší sám od sebe. Rozmnožuje se jak semeny, tak rozvětveným kořenovým systémem.
Jak se zbavit vlaštovičníku na zahradě
Jedna jediná rostlina vlaštovičníku na zahradě většinou nevadí. Mnozí ji zpočátku nechávají být a pozornost věnují až tehdy, když se bylinné rostliny začnou stále více rozrůstat. Žlutě kvetoucí plevel na jaře rychle roste do výšky i do šířky, a okolním rostlinám tak zbývá jen málo prostoru a světla. Ty pak často odumírají. Také tráva v trávníku pod většími listy vlaštovičníku strádá a vadne, nebo dokonce zcela uschne. Aby původní výsadba zahrady byla zachráněna, musí vlaštovičník nakonec ustoupit. S výskytem vlaštovičníku se ostatně nepotýkají všichni zahrádkáři. Protože tato rostlina miluje půdu bohatou na dusík a vlhká stanoviště, daří se jí pouze na trávnících, které jsou dostatečně – nebo dokonce příliš – hnojeny a zalévány. Také u paty zdí nebo domovních fasád bývá díky stínu vlhčeji a vlaštovičník tam může snadno zapustit kořeny.
Ruční plení vlaštovičníku

Klasické plení je jedním z mála účinných prostředků proti vlaštovičníku. Protože kontakt s oranžovou rostlinnou šťávou snadno způsobuje podráždění kůže nebo alergické reakce, při této práci vždy noste rukavice. Stejně jako u všech kořenových plevelů byste měli u vlaštovičníku pokud možno odstranit celou rostlinu i s kořeny, jinak bude znovu a znovu obrůstat. Pokud neplánujete celý záhon nebo část trávníku zcela přeložit, je to při pokročilém rozšíření prakticky nemožné. Nezbývá vám nic jiného, než opakovaně odstraňovat nadzemní část rostliny a co nejvíce kořenů. Tím postupně vyčerpáte podzemní zásoby a vlaštovičník po čase odumře. Pozor však: než se tak stane, je zapotřebí trpělivost a vytrvalost. Pokud se na vaší zahradě vyskytují jen ojedinělé nebo velmi malé rostliny, je ruční plení rychlou a účinnou metodou. Vždy dbejte na to, abyste vlaštovičník odstranili dříve, než stačí vykvést a vysemenit se. Z jediné rostliny může být již příští rok celý koberec malých semenáčků, kterých se budete zbavovat jen velmi obtížně.
Jak zvládnout velké množství vlaštovičníku
Pokud se vlaštovičník rozrostl natolik, že ruční plení již nepřichází v úvahu (nebo na něj jednoduše nemáte čas), zbývá ještě několik dalších metod, jak se nechtěného hosta na zahradě zbavit.
Omezuje-li se výskyt vlaštovičníku na plochu porostlou trávníkem, můžete ho každý týden sekat společně s trávou. To sice rostlinu okamžitě nezahubí, ale postupně ji oslabuje a zabraňuje jejímu dalšímu šíření. Zejména na jaře, kdy plevel roste velmi rychle, může být nutné čerstvé výhonky sekat i několikrát týdně. Jinak nebude rostlina dostatečně oslabena, aby jednou provždy zmizela. Pokud nechcete kvůli tomu pokaždé vytahovat sekačku, poslouží vám i zahradní nůžky na obrubník nebo motorová kosa. To výrazně snižuje vaše úsilí při hubení plevele. Dbejte na to, abyste kořenové části vlaštovičníku nedávali na kompost – tam totiž může snadno znovu vypučet a zakořenit. Posečené části nejprve nechte oschnout na slunci, teprve pak je kompostujte, nebo je vyhoďte do bio odpadu nebo směsného komunálního odpadu!