Stříhání živého plotu: termíny, tipy a postup
Stříhání živých plotů – náš rádce s nejlepšími tipy
Kdy smím stříhat svůj živý plot?
Ať už jde o tújí, bobkovišeň, ptačí zob nebo jiné živé ploty – při volbě správného termínu stříhání nerozhodují jen potřeby rostlin. Své slovo má i zákon, který stanovuje, kdy a jak smíš svůj plot na zahradě stříhat. Pokud se nebudeš držet předpisů, hrozí ti pokuta. Její výše se liší podle konkrétních okolností a orgánu, který přestupek řeší.
Termíny stříhání podle zákona o ochraně přírody a krajiny
Zákon o ochraně přírody a krajiny výslovně zakazuje řezání živých plotů, keřů a jiných dřevin v tzv. období hnízdění a rozmnožování ptáků, tedy od 1. dubna do 31. srpna. Důvodem je skutečnost, že ptáci rádi hnízdí v hustém větvoví a radikální zkrácení plotu by je nejen vyplašilo, ale mohlo by zničit celou snůšku či mláďata. Výrazný zpětný řez plotu nebo jeho zmlazení „na pařez“ je proto povolen pouze mimo hnízdní období. Pokud sousedovi vadí přerostlý plot nebo pokud ohrožuje bezpečnost provozu (např. výhled do ulice), jsou výjimky i v období od dubna do srpna možné. V případě pochybností se obrať na místní orgán ochrany přírody (odbor životního prostředí obce s rozšířenou působností), aby ti k řezu vydal souhlas. I mimo uvedené období – tedy od září do března – měj při stříhání na paměti, že plot je domovem mnoha různých živočichů, a řez proveď šetrně.
Tvarovací a udržovací řez povolen celoročně
Takzvané tvarovací a udržovací řezy živého plotu jsou povoleny po celý rok, protože se na ně zákonný zákaz nevztahuje. Přesto bys měl keř před stříháním pečlivě prohlédnout, zda v něm nejsou hnízda, a údržbu případně o pár týdnů odložit, dokud mláďata nevyletí. Nikdy si totiž nemůžeš být jistý, zda ostříhání špiček neodplaší ptačí matku – i to by v krajním případě mohlo být posouzeno jako porušení zákona o ochraně přírody. Takové jednání se považuje za přestupek a hrozí za něj pokuta, v případě fyzických osob až do výše desítek tisíc korun, u firem a při opakovaném porušení i výrazně vyšší. Pokud plot stříháš pravidelně, malé zpoždění mu nijak neuškodí.
Nejlepší doba v roce pro stříhání živého plotu
Jako nejlepší termín pro řez plotu se často doporučuje svatojánský den koncem června . Tehdy je ale možný jen lehký tvarovací řez, protože hnízdní sezóna je v plném proudu. Pro různé druhy plotů se proto lépe hodí i jiné termíny.
Nejlepší doba pro stříhání listnatých plotů
Ploty z listnatých dřevin, například z habru nebo javoru babyky, můžeš stříhat dvakrát ročně. Prospívá jim první řez brzy na jaře. V polovině až na konci února ještě míza a s ní energie rostlin nepřešla do nových výhonů, a tak můžeš plot zkrátit, aniž bys dlouhodobě omezil jeho růst. Naplno rozproudí mízu teprve v květnu, kdy je připraven vyrazit, a do té doby vypadá pěkně upraveně a rovně. Časný první řez sice vyžaduje i pozdější druhý řez, zvyšuje ale zároveň větvení uvnitř keře a přispívá k tomu, že plot bude pěkně neprůhledný.
Druhý řez listnatých plotů se pak provádí skutečně okolo svatojánského dne, tedy koncem června. Tady je obzvlášť důležité, aby ses předem důkladně podíval, zda se v plotu nenacházejí hnízda, a pokud nějaká najdeš, řez ještě o něco odložil. Zkrať zhruba dvě třetiny nových větviček, resp. výhonů. Plot tak bude opět vypadat upraveně, ale zároveň bude mít dost síly na to, aby zvládl horké léto. Další řez na podzim listnaté ploty nepotřebují a jen by je zbytečně oslabil. Počkej raději až do jara, než znovu sáhneš po nůžkách na plot.
Ideální doba pro stříhání kvetoucích plotů
Kvetoucí ploty bys na rozdíl od listnatých plotů neměl stříhat už na jaře. Jinak bys nevyhnutelně odstranil velkou část květů, které jsou už založené v podobě pupenů. Počkej tedy až po odkvětu a teprve pak plot zastřihni na požadovanou výšku a šířku. Pokud by u tvého kvetoucího plotu byl potřeba ještě druhý řez, neměl by se provádět příliš pozdě. Nejpozději od konce června bys měl nechat zlatice, myrobalány a další kvetoucí keře růst v klidu. Jinak nasadí méně květních pupenů na příští rok.
Nejlepší doba pro stříhání jehličnatých plotů
Vždyzelené ploty z tújí nebo cypřišků bys nikdy neměl stříhat příliš razantně. Na rozdíl od habru nebo buku totiž znovu neobrazí, ale v nejhorším případě zůstanou holé. Proto je obzvlášť důležité, abys plot pravidelně každý rok trochu zastřihl, aby si udržel tvar. Vhodným termínem je období okolo svatojánského dne koncem června. I zde dávej pozor na ptačí hnízda nebo ptáky v plotu – pod hustým jehličím je totiž často těžké je zahlédnout. Nikdy nezastřihávej výhony tak razantně, aby vznikaly díry, protože ty se s velkou pravděpodobností znovu nezazelenají. Pokud máš bujně rostoucí vždyzelené ploty, můžeš je ještě jednou upravit koncem srpna. Poté je růstové období rostlin z velké části u konce a plot zůstane pěkně upravený až do dalšího jara.
Jaké počasí je nejlepší pro stříhání živého plotu?
Nejlépe uděláš, když se vyhneš stříhání plotu za silného slunečního svitu. Při prvním řezu v únoru to ještě obvykle nevadí. Koncem června ale příliš silné slunce způsobí, že rostliny na místech řezu ztrácejí ještě více vody. Také mladé výhony, které byly před řezem ve stínu, mohou na přímém slunci trpět a spálit se. Pro stříhání plotu proto zvol raději zamračený den. Pokud plot není příliš velký, můžeš řez provést i v chladnějších večerních hodinách.
Stejně jako přílišnému horku nebo ostrému slunci, bys měl zabránit stříhání plotu, když je mokrý. Zaprvé je to pro tebe samotného mnohem nepříjemnější, protože větve jsou kvůli vodě na sobě i na listech těžší. Za druhé jsou rostliny po řezu oslabené a při vysoké vlhkosti obzvlášť náchylné na plísně a jiné houbové choroby. Zvol proto raději zatažený, ale suchý den. Dalším velkým „ne“ jsou teploty pod –5 °C.
U motorových nůžek na plot dodržuj časy nočního klidu
Máš-li velký a dlouhý plot, je ruční stříhání často pracné a zdlouhavé. Rychleji to jde s akumulátorovými nebo benzinovými nůžkami na plot. Přitom je ale potřeba dodržovat stanovené doby klidu. Stříhání plotu v neděli a o státních svátcích je kvůli hluku, který stroje vydávají, obecně nevhodné a v mnoha obcích i přímo zakázáno vyhláškou o veřejném pořádku. Ve všední dny se hlučnějším zahradním nářadím obvykle nesmí pracovat v době tzv. polední pauzy (typicky zhruba od 12 do 14 hodin) a večer po 20. či 22. hodině – konkrétní časy si vždy ověř v obecně závazné vyhlášce své obce. U akumulátorových nůžek na plot, které jsou tišší, bývá povolený časový rozsah o něco širší, obvykle od časných ranních do pozdních večerních hodin ve všední dny.
Stříhání živého plotu – jak na to
Jakmile nastane ten správný okamžik pro stříhání plotu, konečně se můžeme pustit do práce. I při samotném stříhání je ale třeba mít na paměti několik zásad, protože ostříhat plot rovně a zvolit správný typ řezu vůbec není tak jednoduché.
Jak správně stříhat živý plot
Odborníci rozlišují u stříhání plotu na zahradě několik typů řezu, které by měly vždy směřovat k tomu, aby byl plot zdravý.
Tvarovací řez
Tvarovací řez slouží k tomu, aby se zachoval pěkný tvar plotu. Provádí se jednou ročně a patří k základům péče o živý plot. Proto se mu také často říká udržovací řez. Nejvhodnější dobou pro něj je zejména konec června až začátek července. Tehdy jsou obě hlavní růstové fáze u konce a rostlina hned znovu nezmaří tvou práci novými výhony.
Při tvarovacím řezu zkracuješ nové výhony plotu o 2/3 až 3/4, takže ponecháváš jen malou část přírůstku. Tvarovací řez se provádí i tehdy, když rostliny ještě nedosáhly konečné velikosti. I když se tím růst trochu zpomalí, je řez důležitý, protože díky němu se plot lépe větví. Pokud roste do šířky a výšky příliš rychle, chybí mu hustota a neplní svou funkci jako clona proti pohledům.
Jakmile plot dosáhne konečné výšky, můžeš ho při tvarovacím řezu zkrátit i ve výšce. Dokud má ale ještě růst nahoru, hlavní výhon nech nedotčený. Pokud bys ho zastřihl, výrazně by ses tím omezil růst do výšky.
Zpětný řez
Zpětný (redukční) řez se u většiny druhů plotů provádí brzy na jaře. Pravidelně je nutný teprve tehdy, když plot dosáhl své konečné velikosti. Rostliny se sice přirozeně snaží dále růst do šířky a výšky, což ale zpravidla není žádoucí. Díky výraznému zpětnému řezu před začátkem vegetačního období vytvoříš prostor pro mladé výhony, které dodají tvému plotu svěží a zdravý vzhled. Některé druhy plotů, zejména ty z jehličnanů, ale při zpětném řezu nesmíš zkracovat příliš razantně. Vzniklé mezery se totiž znovu nezaplní a holá místa nezarostou.
Zmlazovací řez
Postupem času mohou ploty a keře prořídnout a zároveň příliš zhoustnout, přičemž vnitřní části dostávají málo světla, a tím ztrácejí vitalitu. V takovém případě má smysl provést zmlazovací řez. Přitom postupuješ takto: odstraníš starší, silnější větve blízko u paty rostliny, abys vytvořil prostor pro nový, silný růst. Zmlazovací řez plotu, keřů a dalších dřevin je ideální provádět v pozdních zimních měsících nebo brzy na jaře, kdy jsou rostliny ještě v klidovém stavu a ještě nezačaly aktivně růst. Rostliny, které zmlazovací řez snášejí dobře, jsou například bobkovišeň, dřišťál, hlohyně nebo ptačí zob.
Zmlazení „na pařez“
Takzvané zmlazení „na pařez“ se hodí výhradně pro velmi dobře regenerující se ploty, které byly dlouho zanedbávané, a proto zcela ztratily tvar. Odstraníš pak všechny výhony až na hlavní kmínek. Z plotu tak vlastně zůstane jen základní kostra. Zato příští jaro znovu bohatě obraší a máš možnost ho utvarovat úplně od začátku. Zmlazení „na pařez“ je jakési tlačítko reset pro živý plot a poslední řešení, když se holá nebo prořídlá místa jinak nedají napravit.
Jak stříhat plot do správného tvaru
Nejrozšířenější je pro živý plot lichoběžníkový tvar. Přitom udržuješ plot ve tvaru čtyřhranu s rovnými stranami řezu, ale dbáš na to, aby se směrem nahoru mírně zužoval. Výhodou je, že i spodní části plotu dostanou dostatek slunečního světla a zůstanou zelené. Právě listnaté ploty mají přirozenou tendenci růst u paty úzce a v koruně naopak do šířky. To sice vypadá také pěkně, ale z dlouhodobého hlediska to vede k tomu, že spodní část plotu zplešatí a přestane plnit funkci clony proti pohledům.
Praktické tipy pro stříhání živého plotu
Právě při stříhání boků plotu je často obtížné udržet rovnou linii řezu. Když stojíš přímo před plotem, obvykle nemáš správnou perspektivu, abys viděl, zda stříháš skutečně rovnoměrně. Nejjednodušší metodou pro rovný řez je natáhnout provázek nebo šňůru, podle které se můžeš orientovat. Kromě toho vždy dbej na to, abys vedl nůžky na plot s nataženýma rukama rovnoběžně s plotem. Tím zabráníš tomu, aby ses neúmyslně zařízl příliš hluboko do plotu a nevznikly tak zející díry.
Aby byl řez co nejrovnoměrnější, nejlépe uděláš, když začneš dole a postupně se propracuješ nahoru. Tak si zajistíš, že při stříhání dodržíš lichoběžníkový tvar a všechny výhony budou i nadále dostávat dostatek světla.
Správné nářadí
I když díky našim tipům teoreticky víš, na co si dát při stříhání plotu pozor, k uplatnění těchto znalostí potřebuješ i vhodné nářadí . Nůžky na živé ploty existují v mnoha různých podobách a variantách. Které jsou ty pravé pro tebe a tvůj plot, se dozvíš zde.
Kam s ořezanými větvemi z plotu?
Na konci stříhání sice tvůj plot vypadá zase jako ze škatulky – bohužel to samé se nedá říct o zemi pod ním.
Zachytávání ořezaného materiálu
Nejjednodušší je zbavit se ořezaného materiálu, když si před stříháním pod plot rozprostřeš plachtu nebo velkou plachtovinu. Právě drobné kousky listů, které při stříhání elektrickými nůžkami často vznikají, se jinak jen těžko odstraňují. Pokud nemáš po ruce nic vhodného, můžeš hrubší ořezaný materiál posbírat rukou ze země a drobné zbytky zahrabat nebo zamést pod plot. Tam postupně shnijí a vrátí plotu část živin ztracených při stříhání.
Likvidace ořezaného materiálu
Pokud máš vlastní kompost, likvidace ořezaného materiálu pro tebe není žádný problém. Dbej na to, aby jednotlivé kousky nebyly delší než zhruba 20 cm, a ořezané větve nejlépe vrstvi střídavě s posekanou trávou a vytrhaným plevelem nebo zbytky ze zeleniny. Výsledný kompost tak bude kvalitnější. K urychlení rozkladu ořezaného materiálu se hodí drtič větví. Když jím rozdrtíš menší větvičky a listy, mikroorganismy mají větší plochu, na kterou mohou působit, a rozklad probíhá rychleji. Nadrcený materiál se hodí nejen na kompost, ale i k tomu, aby ses jím zakryla půda pod plotem. Tím jednak potlačíš plevel a zároveň zajistíš přirozené hnojení.
Silnější větve z ořezu plotu nejlépe zkrať na kusy dlouhé 20–30 cm a ulož je na suchém místě. Jakmile z nich zmizí vlhkost, můžeš je v zimě použít na topení, do ohniště nebo na táborák.
Pokud nemáš kompostér ani prostor na uskladnění dřeva, nejlépe uděláš, když ořezaný materiál odvezeš do sběrného dvora. Ten zelený odpad zpravidla přijímá zdarma nebo za malý poplatek. I zde se zahradní odpad kompostuje a cenné látky se tak vrací zpět do koloběhu živin. Pálení ořezaných větví hned po stříhání se nedoporučuje – kromě toho, že to v mnoha obcích může být vyhláškou zakázáno nebo omezeno, obsahují výhony ještě hodně vlhkosti, takže při hoření vzniká velké množství kouře, který může být škodlivý pro životní prostředí.
Kdo je zodpovědný za stříhání živého plotu?
Pokud bydlíš v nájmu nebo pokud plot stojí přesně na hranici pozemku, není vždy úplně jasné, kdo je za stříhání zodpovědný. Proto odpovíme na nejčastější otázky týkající se odpovědnosti.
Musí plot stříhat nájemce?
Možná máš štěstí a bydlíš v jednom z vyhledávaných nájemních domů či bytů, které mají vlastní zahradu. V ideálním případě je v nájemní smlouvě upraveno, kdo odpovídá za péči o stromy, keře a živé ploty na pozemku. Pokud smlouva neobsahuje ustanovení, které by na nájemce přenášelo povinnosti spojené s péčí o zahradu, může mu pronajímatel uložit jen lehké zahradní práce. Patří sem například sekání trávníku nebo hrabání listí. Stříhání živého plotu mezi tyto úkoly nepatří. Pokud smlouva jasnou úpravu neobsahuje, je za to zodpovědný pronajímatel.
Pozor však: to znamená pouze, že pronajímatel musí zajistit, aby plot nepřesahoval na sousední pozemek a neohrožoval bezpečnost provozu (např. výhled na komunikaci). Není jeho povinností, aby plot vždy vypadal bezchybně. Náklady na stříhání plotu navíc pronajímatel může přenést na nájemce v rámci služeb spojených s užíváním bytu – ale pouze tehdy, pokud jsou tyto náklady výslovně uvedeny v nájemní smlouvě jako součást služeb. V případě pochybností je proto lepší sáhnout po nůžkách sám.
Kdo odpovídá za plot na hranici pozemku?
Za plot, který stojí přesně na hranici pozemku, jsou odpovědní oba sousedé. Stříhání takového plotu proto v ideálním případě provádíte společně nebo se u toho střídáte. Samozřejmě se také můžete domluvit, že se o péči o plot bude starat jen jeden z vás. Ten pak má za tímto účelem právo vstoupit i na sousední pozemek.
Kolik stojí nechat si ostříhat živý plot?
Možná je pro tebe stříhání plotu příliš náročné a raději bys tuto práci přenechal zkušenému zahradníkovi? Tím ušetříš nejen čas, ale u velkého plotu i náklady na pořízení potřebného nářadí. S následujícími cenami musíš u stříhání plotu počítat:
- Účtování za hodinu: přibližně 400 až 700 Kč
Účtování za hodinu se vyplatí, pokud plot potřebuje jen tvarovací zastřižení. To bývá obvykle rychlé, a tak při platbě za odpracovaný čas často vyjdeš výrazně levněji. - Účtování za 10 metrů plotu: přibližně 700 až 900 Kč
Dohodnout se se zahradníkem na účtování podle délky plotu má několik výhod: Na jednu stranu si tak lépe naplánuješ náklady. Na druhou stranu můžeš ušetřit hodně peněz, pokud má být plot výrazně zkrácen, což zabere hodně času.
Rozhodně si se zahradníkem předem ujasni, zda náklady na likvidaci ořezaného materiálu ještě hradíš ty, nebo zda jsou už zahrnuté v ceně. Předejdeš tak nepříjemným překvapením.
Nejlepší nářadí pro péči o stromy a živé ploty
Další články na téma péče o stromy a živé ploty
Čištění a údržba plotostřihu – průvodce
Dobře udržovaný plotostřih je základ každé pořádné zahrady. Kdo chce pravidelně udržovat živý plot ve tvaru, potřebuje spolehlivý nástroj – včetně čistých a nabroušených čepelí. Mnoho majitelů zahr...
Stříhání živého plotu: kdy je zakázáno a jak na to
*]:pointer-events-auto R6Vx5W_threadScrollVars scroll-mb-[calc(var(--scroll-root-safe-area-inset-bottom,0px)+var(--thread-response-height))] scroll-mt-[calc(var(--header-height)+min(200px,max(70px,...
Zimní řez stromů a keřů – průvodce FUXTEC
Zimní řez patří k nejdůležitějším opatřením, pokud chceš dlouhodobě zachovat zdraví a produktivitu své zahrady. Zda řežeš v prosinci, nebo až ke konci zimy, není náhodné rozhodnutí. Stojí za tím ja...
