Tuja: sázení, hnojení, řez a škůdci
Vše o tuji: sázení, hnojení, řez a boj se škůdci
Na tuji, u nás často známé i pod jménem zerav, si lidé názory tvoří velmi rozdílné. Jedni jsou vášnivými zastánci této nenáročné stálezelené dřeviny, jiní ji naopak nemohou vystát.
Tuja – základní informace
Rod Thuja (zerav) zahrnuje celkem pět druhů. Žádný z nich není v Česku původní: dva pocházejí ze Severní Ameriky a tři z východní Asie. Kromě vzhledu ji poznáte i podle typické vůně, která je nejintenzivnější, když jehličky rozetřete mezi prsty. Uvolněné esenciální oleje obsahují thujon – látku jedovatou, která může dráždit pokožku.
Skvělou živou plotovou rostlinou je tuja hlavně díky tomu, že v zimě neztrácí listy (jehličí), a navíc velmi dobře snáší častý řez a hezky se větví. Kritici jí naopak vytýkají, že nepřináší žádný přínos pro místní flóru a faunu a naopak ji zatěžuje svými vysokými nároky na vodu. Ani květy, ani semena nejsou u domácích živočichů oblíbené. Jedině zpěvní ptáci si v hustých tújových plotech dokážou postavit dobře skrytá hnízda.
Různé druhy a odrůdy tuje
Jako živý plot se nejčastěji používají rychle rostoucí odrůdy tuje. Některé z nich dokážou vyrůst až o 40 centimetrů za rok.
Thuja occidentalis ‚Brabant‘
Tuja ‚Brabant‘ patří mezi nejoblíbenější odrůdy pro živé ploty. Důvodem je její velká odolnost a dobrý výškový i šířkový růst. Díky tomu vznikne poměrně rychle neprůhledný živý plot. Jakmile ale dosáhne požadovaných rozměrů, musíte ji pravidelně udržovat řezem – jinak nebude jen příliš vysoká, ale i příliš široká. Na rozdíl od původního druhu se listy odrůdy ‚Brabant‘ v zimě zabarvují jen mírně do medi, místo aby zcela zhnědly. Existují i odrůdy s odlišným zabarvením listů, například ‚Golden Brabant‘ se zlatavě až světle zeleně zbarveným jehličím.
Thuja occidentalis ‚Smaragd‘
Tuja ‚Smaragd‘ se jako živý plot hodí jen omezeně, přesto se pro svou atraktivní barvu jehličí – nebo z neznalosti – často používá. Problém je, že tato odrůda, ačkoliv roste poměrně úzce, potřebuje pro zdravý růst dostatečný odstup od sousedních rostlin. Při výsadbě byste měli počítat s odstupem alespoň 60, lépe 80 centimetrů. Kvůli tomu trvá poměrně dlouho, než je plot skutečně neprůhledný.
Thuja occidentalis ‚Columna‘
Sloupovitý zerav roste více do výšky než do šířky. Na jeden metr proto potřebujete více rostlin než u jiných odrůd, zato máte méně práce se stříháním. Celkově roste tato odrůda tuje spíše pomalu a dosahuje ročního přírůstku jen 15 až 20 centimetrů. Hodí se tak nejlépe pro nižší ploty nebo pro ty, kdo mají trpělivost. Samozřejmě si můžete koupit i již vzrostlé rostliny, to však bývá poměrně nákladné.
Thuja plicata ‚Martin‘
Také tato odrůda obrovského zeravu (řasnatého) roste spíše do výšky než do šířky, přičemž zvládne přírůstek až půl metru za rok. Její jehličí je ve srovnání s většinou ostatních druhů zeravu spíše matné. Díky svému úzkému vzrůstu se obrovský zerav dobře hodí i jako živý plot v menších zahradách.
Plánování a výsadba tujového plotu
Obecné informace o sázení živých plotů najdete v našem samostatném rádci na toto téma. Zde se dozvíte, na co si dát konkrétně pozor při zakládání živého plotu z tuje.
Správné stanoviště
Tuje nejlépe rostou na slunných až polostinných stanovištích. Ve stínu se jim daří jen málo, nebo vůbec. Čerstvě vysazené rostliny navíc uvítají místo chráněné před větrem, později jsou odolnější. Zeravy naprosto nesnášejí posypovou sůl z chodníků v zimě – proto je vhodné dodržet od solených ploch dostatečný odstup.
Co se týče půdy, tuje mají rády vlhčí podmínky, nesnášejí však ani zamokření kořenů. Příliš jílovitou půdu je dobré prokypřit trochou písku. Naopak je-li půda příliš písčitá, zlepšíte její schopnost udržet vodu přidáním kompostu nebo ornice. Půda by také neměla mít příliš nízké pH. V případě pochybností je vhodné provést rozbor půdy a případně ji vápněním upravit.
Sázení tuje
Živé ploty z tuje se nejlépe vysazují na jaře nebo na začátku podzimu. V obou případech je nutné sazenice v prvním období hodně zalévat. Kořenový systém je přesazením oslabený a ještě není dostatečně rozvinutý, takže rostliny nedokážou čerpat vodu z hlubších vrstev půdy. Při podzimní výsadbě je navíc někdy potřeba zajistit zimní ochranu, aby se předešlo poškození mrazem.
Péče o tujový plot
Tuje jsou sice poměrně nenáročné, ale hrubší chyby v péči odpouštějí jen těžko. V nejhorším případě vznikají v plotu velké mezery nebo rostlina začne pomalu odumírat. Co se týče pravidelné zálivky, je tuja spíše vybíravá – tvrdou (vápenatou) vodu z vodovodu totiž nesnáší příliš dobře. Pokud je to možné, používejte proto raději dešťovou vodu. V žádném případě nesmí vznikat zamokření kořenů, půda by ale zejména v prvním období po výsadbě měla být stále mírně vlhká.
Správný řez tuje
V zásadě můžete tujový plot stříhat celý rok, pokud teploty neklesají pod bod mrazu. Nejvhodnějším termínem pro silnější řez je předjaří, tedy polovina až konec února. Tuje ale nikdy nesmíte prořezávat až do starého (holého) dřeva. Alespoň jedna zelená větvička musí na daném místě zůstat, jinak už na tomto místě rostlina znovu neobrazí. Vznikne tak nevzhledná díra, kterou je velmi obtížné znovu zacelit.
Koncem června se obvykle provádí druhý, tentokrát jen opatrný řez. Slouží pouze k tvarování plotu a odstranění zaschlých výhonků.
Hnojení tuje
Kromě organických hnojiv, jako je kompost nebo rohovinová moučka, najdete v prodeji i speciální hnojiva pro jehličnany. Protože tato hnojiva většinou obsahují rychle rozpustné minerální látky, dbejte vždy přesně na dávkování podle návodu. Tuje jsou na přehnojení velmi citlivé a reagují na něj žloutnutím a následným padáním jehličí. Pokud k tomu dojde, zkuste snížit koncentraci živin v půdě důkladnou zálivkou. Nejlepším termínem pro hnojení je jaro. Na podzim už tuje hnojit nedoporučujeme, protože nově vytvořené výhonky by pak nestihly do zimy dostatečně zdřevnatět a vyzrát.
Nejčastější problémy s tujovými ploty
Většina odrůd tuje je nenáročná a velmi odolná vůči škůdcům i houbovým chorobám. Přesto majitelům zahrad s tujovým plotem dělá starosti hned několik problémů.
Tuja hnědne
Pokud se tuji nedaří dobře, nejčastěji to poznáte podle toho, že jí jehličí zhnědne a později opadá. Příčinou může být:
- příliš mnoho slunce
- příliš vysušená půda
- zamokření kořenů a následná hniloba kořenů
- přehnojení minerálním umělým hnojivem
- napadení škůdci
Často se za hnědé pupeny mylně považují i vyschlé semenné šištičky.
V závislosti na odrůdě tuje na podzim přirozeně ztrácejí více či méně jehličí, které předtím zhnědne. Jde o naprosto přirozený proces, podobný tomu, který známe u opadavých listnatých stromů.
Škůdci
Jediným škůdcem, který může tuji skutečně ohrozit, je zápředníček (drobná můrka minující výhonky). Poznáte ho podle vykousaných chodbiček ve výhoncích a trusu na jehličí. Zpravidla stačí napadené výhonky důkladně odstřihnout a zlikvidovat je v komunálním odpadu, případně spálit. Pouze při velmi silném napadení je nutné případně sáhnout po insekticidu. Jako šetrný domácí prostředek pomáhá proti tomuto nepříjemnému škůdci i kopřivový vývar (macerát).
Nejlepší nářadí pro péči o stromy a živé ploty
Další články na téma péče o stromy a živé ploty
Čištění a údržba plotostřihu – průvodce
Dobře udržovaný plotostřih je základ každé pořádné zahrady. Kdo chce pravidelně udržovat živý plot ve tvaru, potřebuje spolehlivý nástroj – včetně čistých a nabroušených čepelí. Mnoho majitelů zahr...
Stříhání živého plotu: kdy je zakázáno a jak na to
*]:pointer-events-auto R6Vx5W_threadScrollVars scroll-mb-[calc(var(--scroll-root-safe-area-inset-bottom,0px)+var(--thread-response-height))] scroll-mt-[calc(var(--header-height)+min(200px,max(70px,...
Zimní řez stromů a keřů – průvodce FUXTEC
Zimní řez patří k nejdůležitějším opatřením, pokud chceš dlouhodobě zachovat zdraví a produktivitu své zahrady. Zda řežeš v prosinci, nebo až ke konci zimy, není náhodné rozhodnutí. Stojí za tím ja...
