Výsadba živého plotu – průvodce výběrem a péčí

Nejlepší roční období pro výsadbu živého plotu

Aby váš nový živý plot dobře zapustil kořeny a prospíval, měli byste nejen zvolit druh vhodný pro dané stanoviště, ale zasadit ho také ve správném ročním období. V zásadě připadají v úvahu podzim a jaro. Který čas je přesně nejlepší, závisí jednak na konkrétní rostlině pro živý plot. Rozhodující je ale také to, v jaké podobě jsou rostliny zakoupeny nebo dodány.

Výsadba rostlin pro živý plot v kontejnerech

Rostliny v tzv. kontejnerech jsou ty, které nejspíše znáte ze zahradního centra nebo hobby marketu. Kořeny jsou zpravidla v plastovém květináči s hlínou, ve kterém rostlina dosud strávila celý svůj život. Kontejnerové zboží bývá dostupné jen do určité velikosti, rostliny tedy musí po výsadbě do volné půdy ještě pořádně dorůst, než poskytnou spolehlivou zástěnu. Na druhou stranu nejsou příliš vybíravé, pokud jde o čas výsadby. Můžete je tedy sázet po celý rok.

Protože na novém stanovišti začínají s dobře vyvinutým kořenovým systémem, mohou rostliny pro živý plot z kontejnerů okamžitě přijímat dostatek vody a živin, aby se samy zásobily vším potřebným. Trochu jim ulehčíte život, pokud je mírně zastřihnete. Pak mohou vkládat více energie do růstu kořenů namísto zásobování nadzemních částí rostliny a po přibližně jednom roce jsou spolehlivě ukotveny v půdě. Do té doby jim věnujte zvýšenou péči a zejména v létě je dostatečně zalévejte. Zda je u kontejnerového zboží nutné hnojit při výsadbě, závisí na tom, zda hlína v květináči již obsahuje pomalu působící hnojivo. V případě pochybností se zeptejte u prodejce, od kterého rostliny kupujete!

Výsadba rostlin pro živý plot s balem kořenů

Rostliny s balem kořenů rostou volně v přírodě, obvykle ve školce nebo stromové školce, a jsou před dodáním vykopány. Protože jejich kořeny jsou rozvětveny do šířky, může být s hlínou dodána přirozeně jen jejich část. Rostliny s balem kořenů lze koupit i ve větších výškách. Pokud se dobře ujmou, rychle získáte funkční zástěnu. Vykopání však rostliny pro živý plot snáší pouze v průběhu vegetačního klidu, tj. od podzimu do jara. Doba výsadby balovaného zboží tedy začíná v září a končí přibližně v květnu. Stálezelené živé ploty byste měli sázet nejlépe pouze v září nebo říjnu, jinak nestihnou vytvořit dostatek kořenů, aby přes zimu přijímaly dostatek vody. U opadavých rostlin to není tak kritické, protože v zimě spotřebovávají jen velmi málo vody.

Kvůli ztrátě kořenů při přesazení je pro živý plot obtížné zásobovat již vytvořené výhonky. Rostlinám proto velmi pomůžete, pokud je po výsadbě mírně zastřihnete. Lépe se tak ujmou. Dbejte bezpodmínečně na to, aby byl živý plot po výsadbě dostatečně zavlažován – případně i v zimě. Protože ještě nemají hluboké kořeny, nemohou se dostat k vydatným zásobám vody v hlubších vrstvách půdy.

Výsadba rostlin pro živý plot s holým kořenem

Rostliny s holým kořenem dostanete bez hlíny, pouze s kořeny. To má tu výhodu, že jsou tyto rostliny relativně lehké a hodí se například pro poštovní zásilku. Podle kvality jsou kořeny více či méně dobře vyvinuty. V každém případě však velmi jemné části odpovědné za příjem vody při přepravě trpí. Rostliny s holým kořenem byste proto měli sázet nejlépe tehdy, když není příliš teplo. Jinak by ještě více vyschly. Ale ani velmi nízké teploty se zmrzlou půdou pro ně samozřejmě nejsou ideální.

Při výsadbě rostlin s holým kořenem a po ní dbejte na to, aby měly vždy dostatek vody. Pokud mají ještě listy, měli byste je mírně zastřihnout, abyste snížili ztrátu vody výparem. Stálezelené rostliny jsou jako zboží s holým kořenem velmi vzácné, protože se v této podobě zpravidla obtížně ujímají.

Lze živý plot sázet i při mrazu?

Podzim a zima jsou nejlepší roční obdobím pro výsadbu živého plotu. Rostlinám pak zbývá dostatek času, aby se trochu ujaly, než na jaře zahájí první růstový výšleh. Měli byste se však raději vyhnout sázení plotu při mrazu. Jednak si tím komplikujete práci, protože tvrdě zmrzlá půda se vykopává mnohem obtížněji. Jednak je pro rostliny s dosud méně vyvinutým kořenovým systémem obtížnější zásobování vodou.

Právní aspekty výsadby živého plotu

Ve většině případů stojí živé ploty na okraji vaší zahrady a tvoří hranici mezi ní a sousedním pozemkem. V horším případě dochází ke sporům, protože soused je přesvědčen, že plot neoprávněně zasahuje na jeho pozemek, je příliš vysoký, shazuje příliš mnoho listí apod. Proto vám poradíme, na co při výsadbě plotu dávat pozor, aby si ani ten nejpedantičtější soused neměl na co stěžovat.

Správná vzdálenost od sousedního pozemku

Sousedské právo v České republice upravuje zejména občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.). Konkrétní pravidla se mohou v závislosti na místním územním plánu a obecních předpisech lišit, v obecné rovině jsou si však podobná.

Je přitom jasné, že živý plot nesmíte sázet přímo na hranici obou pozemků. Zpravidla je nutné dodržet minimální odstup od hranice pozemku; konkrétní vzdálenost stanoví místní předpisy. Pokud rostliny překročí povolenou výšku, může váš soused požadovat jejich zastřižení. Rovněž kořeny vašeho plotu nesmějí narušovat využití sousedního pozemku. To by nastalo například tehdy, pokud by poškodily vodní potrubí nebo jiná podzemní vedení na sousedním pozemku.

Výsadba živého plotu jako nájemník

Pokud máte vlastní dům se zahradou, je jasné, že jste jediným pánem nad tamní výsadbou. Jinak to vypadá, pokud žijete v nájmu. Zásadně sice živý plot sázet smíte – váš pronajímatel však může při vašem odchodu požadovat, abyste ho odstranili a zahradu vrátili do původního stavu. To samozřejmě znamená spoustu problémů a práce. Lepší je proto sázet živý plot pouze se souhlasem pronajímatele. Ale pozor: Pokud investujete hodně peněz do nákupu rostlin, ale při odchodu je nemůžete vzít s sebou, nemáte nárok na finanční náhradu. Má-li živý plot vzniknout na přání pronajímatele, musí také on nést náklady.

Návod k výsadbě živého plotu

Jakmile se rozhodnete, jaký živý plot bude v budoucnu zdobit vaši zahradu a chránit vás před cizími pohledy, přichází na řadu konkrétní plánování, objednání rostlin online nebo v místní zahradnictví a samotná realizace. S naším podrobným návodem při výsadbě živého plotu rozhodně nic nepokazíte.

Plánování živého plotu

Než koupíte rostliny pro živý plot, musíte vědět, kolik jich potřebujete. Odměřte si proto budoucí umístění plotu. Bezpodmínečně přitom dbejte na správnou vzdálenost od sousedního pozemku! Počet potřebných sazenic závisí také na druhu plotu a velikosti rostlin, které kupujete:

• Malé mladé rostliny do 60 cm: 4 sazenice na běžný metr
• Středně velké rostliny do 80 cm: 3 sazenice na běžný metr
• Velké rostliny do výšky 1 m: maximálně 2 sazenice na běžný metr
• Rostliny vyšší než 1 m: 1 sazenice přibližně každých 90 cm

Kvetoucí rostliny pro živý plot potřebují obzvláště hodně místa. Sázejte proto maximálně jednu na metr plotu. Také rostliny pro živý plot, které jsou vlastně stromy, ocení trochu více místa od souseda.

Příprava půdy

Aby byl váš živý plot hezky rovný, můžete natáhnout šňůru od jednoho konce k druhému. Podél této linie pak vykopejte výsadbový příkop nebo jednotlivé jamky. Co z toho je lepší, závisí především na velikosti vašich rostlin. Jsou-li spíše malé a rozestupy malé, je často jednodušší vykopat celý příkop. Sázíte-li však rostliny jen každý metr, stačí kopat jednotlivé jamky.

Příkop nebo jamky by měly být dvakrát tak široké a hluboké jako bal nebo kořenový bal. Tím zajistíte, že nejen malá část, ale veškerá okolní půda kolem rostlin bude dobře nakypřena a obohacena živinami. Vykopete-li výsadbovou jamku jen tak velkou, jak je nezbytně nutné, lze sice živý plot zasadit, ale rostliny pak budou mít potíže s rozrůstáním kořenového systému.

Aby měly vaše rostliny pro živý plot dobrý start na novém místě a pro podporu prvního rašení, přidejte nejlépe do výsadbové jamky trochu kompostu a rohoviny. Organické pomalu působící hnojivo lze také vmíchat do vykopané zeminy. Pozor: U kontejnerového zboží není hnojení při výsadbě zpravidla nutné, protože hlína v květináči již obsahuje pomalu působící hnojivo. V případě pochybností se poraďte s prodejcem. Pro zlepšení půdy ji při příliš písčitých podmínkách smíchejte s humusem. Je-li naopak půda těžká a málo propustná, nejlépe do ní vmíchejte trochu písku.

Výsadba živého plotu

Jedná-li se o kontejnerové nebo balované rostliny, postavte každou z nich před zasazením do vody, dokud nepřestanou stoupat vzduchové bubliny. Tak zajistíte, že budou na start dostatečně zásobeny vlhkostí.

Poté rostliny umístěte do připravené výsadbové jamky a zasypte ji rovněž připravenou zeminou. Přibližně v polovině plnění lehce zatřeste kmenem sazenice, abyste případné vzduchové kapsy mezi kořeny rovněž zaplnili zeminou. Na závěr zeminu přidupejte nebo přišlápněte, ale dbejte na to, abyste nevyvíjeli příliš velký tlak a nepoškodili kořeny. Vytvořte zálivkový val kolem kořenové zóny a každou jednotlivou rostlinu bohatě zalévejte, i když prší. Toto tzv. zaplavení odstraní i poslední vzduchové kapsy v půdě a zajistí kontakt kořenů s okolním prostředím.

Jakmile voda zcela vsákne, nakypřete zeminu ještě jednou a přikryjte ji mulčovací kůrou, dřevní štěpkou nebo jiným rostlinným materiálem. Mulčovací vrstva snižuje výpar z podložní zeminy a vaše rostliny déle zůstanou vlhké. To působí stejně pozitivně na jejich růst jako živiny, které mikroorganismy uvolňují z organického materiálu. Při tom vzniká i teplo, které vašim rostlinám také prospívá. V neposlední řadě mulčovací kůra a podobné materiály omezují vznik nežádoucího plevele a náletových rostlin.

Po výsadbě nezapomeňte nové rostliny pro živý plot mírně zastřihnout. Poté možná budou vypadat ještě chudším dojmem, ale o to silněji a zdravěji vyraší v následujícím jaru.