Zimostráz: sázení, hnojení a stříhání živého plotu
Vše o zimostrázu: sázení, hnojení, stříhání, ochrana proti škůdcům
Žádná jiná rostlina není tak rozšířená a oblíbená pro tvarované výsadby jako zimostráz. Tato dobře snášející stříhání, stálezelená rostlina se ale nehodí jen jako okrasný prvek na zahradě, ale tvoří také upravené, neprůhledné živé ploty.
Zimostráz – co byste měli vědět
Zimostráz obecný Buxus sempervirens je rozšířen téměř po celé jižní a střední Evropě až po Blízký východ. Jelikož je jako zahradní rostlina pěstován už více než 2000 let, není zcela jasné, do jaké míry se rozšířil sám a do jaké míry díky zpustlým zahradám. Svou velkou oblibu vděčí tento stálezelený keř jednak odolnosti vůči stříhání, jednak svým drobným, hustě rostoucím listům. Obojí dohromady zajišťuje, že se rostliny výborně hodí pro tvarované řezy všeho druhu. Jako živý plot je Buxus sempervirens velmi neprůhledný a nenáročný na údržbu.
Všechny části zimostrázu jsou mírně jedovaté. Dříve sloužil také jako léčivá rostlina, dnes už ale existují jiné, účinnější a snášenlivější alternativy. Pro přírodu je zimostráz důležitý jako zdroj potravy pro včely. Nenápadné květy se objevují už v březnu, a jsou tak k dispozici velmi brzy v roce. Kvetení trvá až do května a poskytuje jak včelám, tak i mouchám bohatý zdroj nektaru a pylu. Semena zimostrázu následně roznášejí mravenci.
Nepřeberné množství odrůd zimostrázu
Díky své dlouhé historii jako zahradní rostliny nabízí zimostráz obecný neuvěřitelnou rozmanitost odrůd. Celkem existuje dnes více než 60 různých kultivarů, které jsou optimalizovány pro konkrétní účely použití. Jako živé ploty se ale příležitostně používají i jiné druhy zimostrázu.
Buxus sempervirens
Se zimostrázem obecným jako živým plotem toho moc nezkazíte. Má mírný růst 10 až 15 centimetrů ročně, je mrazuvzdorný a má sytě tmavě zelené listy. Už po několika letech vytvoří dobrý zrakový kryt. Pokud chcete mít vysoký živý plot rychle, měli byste vysazovat rovnou poměrně velké rostliny. To ale zpravidla není zrovna levné.
Buxus sempervirens ‚Handworthiensis‘
Pro opravdu vysoké živé ploty se lépe hodí odrůda Handsworthiensis. Roste celých 10 až 25 centimetrů ročně a je také výrazně širší než zimostráz obecný. Tento kultivar, známý také pod názvem Navicularis, roste vzpřímeně, přičemž se špičky s časem mírně sklánějí dolů. V zimě, když mrzne, listy zpravidla ztmavnou. Handsworthiensis je poměrně odolný a méně náchylný k mnoha chorobám zimostrázu než jiné odrůdy.
Buxus sempervirens ‚Rotundifolia‘
Odrůda Rotundifolia má poměrně velké listy a s růstem 10 až 20 centimetrů ročně je také dosti bujná. Roste ještě o něco šířeji a výše než Handsworthiensis, a proto musí být na zimostráz poměrně často mírně zastřihávána. Rotundifolia má tmavě zelené listy, jejichž barva mírně přechází do modravého odstínu. Tato odrůda je odolná a poměrně dobře snáší i letní období sucha.
Buxus sempervirens ‚Marginata‘
Odrůda Marginata se díky svému dobrému růstu 10 až 20 centimetrů ročně a výšce až 2,5 metru hodí také jako živý plot pro ochranu soukromí. Její zvláštnost spočívá v obzvláště dekorativních listech. Ty nejsou jednobarevně zelené, ale mají světlý krémový okraj.
Buxus microphylla
Zimostráz malolistý se se svými četnými odrůdami používá především u nízkých živých plotů a záhonových lemů. Většina z nich roste jen několik centimetrů za rok, a je proto výrazně nenáročnější na pravidelný řez. Zahradníci ale musí dlouho čekat, než rostliny dosáhnou požadované velikosti. Buxus microphylla je proto při stejné velikosti výrazně dražší než odrůdy zimostrázu obecného.
Alternativy k zimostrázu
Někteří zahrádkáři se zdráhají zimostráz na svou zahradu vůbec pouštět. Kromě mnoha dalších chorob a škůdců se většina z nich bojí především zavíječe zimostrázového. Jeho housenky dokážou během chvíle zcela ohryzat celé živé ploty, protože žerou zevnitř, a proto bývají zpravidla odhaleny až příliš pozdě. Alternativy k zimostrázu jsou proto stále oblíbenější.
Ilex crenata
Cesmína krenata (japonská cesmína) je stejně jako zimostráz stálezelený keř. Navíc se mu podobá téměř k nerozeznání, protože má rovněž hustě olistěné větve a velmi dobře snáší stříhání. I zde je na trhu mnoho různých odrůd pro různé účely použití.
Lonicera nitida
Zimolez lesklý pochází původně z Číny a velmi se podobá zimostrázu, co se týče hustoty a tvaru listů. Také snáší velmi radikální řez a v tomto ohledu se s ním zachází podobně jako se zimostrázem. Existuje mnoho odrůd, které se hodí pouze jako nízké tvarované ploty. Některé ale dosahují i výšky několika metrů.
Sázení živých plotů ze zimostrázu
Zohledníte-li při plánování živého plotu ze zimostrázu potřeby rostlin, budou později lépe růst a budou odolnější vůči chorobám.
Správné stanoviště
Zimostráz se nejlépe daří na polostínu. V ideálním případě dostane váš plot buď ráno, nebo večer několik hodin slunečního svitu. Palčivé polední slunce zimostrázu příliš neprospívá, zejména v létě. Kromě toho by se na stanovišti pokud možno neměl hromadit horký vzduch, ale zároveň by tam v zimě neměl vát studený vítr. Jak vidíte, zimostráz je na stanoviště poměrně náročný. V neposlední řadě se rostliny nedokážou dobře prosadit proti konkurenci. Větší stromy nebo keře v okolí je proto třeba pro živý plot ze zimostrázu odstranit.
Jak při zamokření, tak při dlouhotrvajícím suchu zimostráz často odumře rychleji, než byste čekali. Nejlépe se proto hodí propustná půda bez příliš vysokého podílu písku či jílu. Pokud tomu tak na plánovaném stanovišti ještě není, měli byste půdu před výsadbou nezbytně vylepšit humusem nebo pískem. Užitečná může být i analýza pH: zimostráz preferuje mírně vápenaté půdy s pH 7 až 8. Podle potřeby proto přidejte menší množství vápna. I zde ale platí, že příliš mnoho dobrého škodí.
Správné načasování
Zimostráz z kontejneru lze zpravidla sázet po celý rok. Zejména v létě však musíte hodně zalévat, aby citlivé rostliny s poškozenými kořeny neuschly žízní. Lépe se proto hodí období vegetačního klidu mezi říjnem a březnem. Pouze při mrazu byste sázení svého plotu měli odložit. Zimostráz s obnaženým kořenovým balem sázejte nejlépe na podzim nebo brzy zjara, ještě před prvním rašením.
Pro záhonové lemy jsou sazenice zimostrázu velmi malé, a musí se proto zpravidla vysazovat i velmi blízko u sebe. Jinak by kvůli pomalému růstu trvalo příliš dlouho, než by vznikl souvislý lem. I u velkých živých plotů sázíte zimostráz spíše nahusto, a to tři až čtyři rostliny na metr.
Přesný postup při sázení živých plotů najdete zde.
Správná péče o zimostráz
Na vhodném stanovišti a při správné péči je i citlivý zimostráz vůči škůdcům a chorobám poměrně odolný.
Stříhání zimostrázu
I pokud nechcete svůj zimostráz stříhat do kreativních tvarů, ale prostě jen chcete mít typický živý plot, měli byste dodržovat několik zásad.
Výchovný řez zimostrázu
Pokud vysazujete jako živý plot již dobře rozvětvenou kontejnerovanou rostlinu, výsadbový řez ihned po vysazení není nutný. Jedná-li se ale o levnější prostokořennou nebo nádobovanou rostlinu s pouze jedním nebo dvěma hlavními výhony, měli byste každý z nich zkrátit přibližně o polovinu. Rostliny se díky tomu začnou od začátku rozvětvovat a vyrostou v hustý keř.
Na jaře druhého roku po výsadbě živého plotu zkrátíte přibližně o polovinu loňský nový přírůstek, abyste dále podpořili větvení.
V následujících letech svůj živý plot ze zimostrázu nejlépe stříháte dvakrát ročně, mezi březnem a zářím. Ponechávejte přitom vždy jen několik centimetrů nového přírůstku, takže se plot každý rok zvětší přibližně o pět až deset centimetrů. To sice oddálí dosažení konečné výšky, ale zajistí, že nakonec budete mít hustý, vitální a upravený živý plot ze zimostrázu.
Jelikož je zimostráz velmi citlivý, měli byste ke stříhání vždy používat ostré, lihem vydezinfikované nůžky na zimostráz nebo zahradní nůžky. Předejdete tak případným infekcím v místě řezu. Větší živé ploty pak lze později upravovat i elektrickými nůžkami na živý plot.
Udržovací řez zimostrázu
Pokud váš živý plot ze zimostrázu dosáhl konečné výšky, může za určitých okolností stačit jeden jediný řez ročně. To samozřejmě závisí i na vysazené odrůdě, jejím růstu a osobních preferencích. Pro každoroční tvarovací řez se nejlépe hodí období kolem svatojánského svátku koncem června. Tehdy je nejsilnější růstová vlna již za vámi a plot si nastříhaný tvar udrží dlouho.
Zmlazovací řez zimostrázu
Pro silné zastřihnutí se hodí jaro, od poloviny do konce února. V té době ještě nezačalo hnízdění ptáků a řez podpoří jarní rašení, místo aby ho brzdil. Chcete-li svůj plot silným řezem zmladit a znovu upravit do tvaru, je nejlepší rozložit toto opatření do několika let. Zastřihněte například v prvním roce jednu stranu plotu a v příštím roce druhou. Nevzniknou tak neestetické díry a rostliny mají dostatek času a energie na regeneraci.
Hnojení zimostrázu
Jelikož zimostráz netvoří velké květy, rostlina téměř nepotřebuje fosfor, nýbrž především dusík pro listovou zeleň a draslík pro regulaci vodního hospodářství. Pomalu rostoucí zimostráz nejvíce ocení hnojivo s dlouhodobým účinkem, které postupně uvolňuje minerály do půdy. Díky tomu máte i vy méně práce, protože nemusíte hnojit tak často. U zimostrázu se skutečně vyplatí sáhnout po speciálním hnojivu pro zelené rostliny nebo přímo hnojivu pro zimostráz, protože je přesně přizpůsobeno potřebám rostliny.
Nejlepší doba na aplikaci hnojiva je jaro. Hnojivo s dlouhodobým účinkem se spotřebuje přibližně za půl roku a od podzimu by zimostráz stejně už neměl tvořit nové výhony. Ty by se totiž nestihly včas vyzrát a v zimě by pak vymrzly. Přírodní alternativou k hnojivům z obchodu je kompost a rohovinová moučka. Jelikož ty obsahují především dusík, můžete svůj zimostráz na podzim ještě podpořit speciálním draselným hnojivem, které zvyšuje mrazuvzdornost.
Choroby a škůdci ohrožující zimostráz
Mnoho odrůd zimostrázu je bohužel velmi náchylných k chorobám. Když pečlivě a s láskou vypěstovaný živý plot náhle nechá listy povisnout nebo uschne, bývá dobrá rada často drahá.
Zimostráz usychá
Pokud zimostráz náhle přestane být zelený a objevují se na něm stále více hnědé skvrny, je ve většině případů příčinou houbové onemocnění nebo nedostatek vody. Zimostráz je téměř po celý rok náchylný k poškození v důsledku příliš vysychavé půdy. Jelikož je rostlina stálezelená, odpařuje hodně vody listy i v zimě. Tyto ztráty nedokáže bez deště nebo při zmrzlé půdě kompenzovat. Svůj živý plot ze zimostrázu byste proto měli, bez ohledu na roční období, vždy dostatečně zalévat.
Škůdci
Již několik let se hodně mluví o zavíječi zimostrázovém. Tento drobný motýl byl zavlečen z Asie a jeho housenky u nás dokážou zcela ohryzat celé porosty rostlin. Boj s ním je obtížný, protože se za rok může vystřídat několik generací těchto škůdců. Jakmile je napadení jednou zvládnuto, může se rostlina kdykoli znovu stát obětí. Housenky zavíječe zimostrázového jsou navíc často odhaleny až pozdě, protože se prožírají zevnitř rostliny směrem ven. Existuje jen několik metod, jak se tohoto nebezpečného škůdce zbavit: buď je sbíráte ručně, nebo s pomocí foukače na listí, vysavače či vysokotlakého čističe. Dbejte přitom na nošení rukavic, protože housenky jsou jedovaté. Bakterie Bacillus thuringiensis ničí larvy, pokud ji na zimostráz aplikujete. Také poprášení živého plotu řasovým vápencem může zavíječe zimostrázového na určitou dobu odradit.
Kromě zavíječe zimostrázového, který skutečně napadá pouze tyto rostliny, komplikují zimostrázu život i další, obecně známější škůdci:
Sviluška zimostrázová se projevuje drobnými bílými tečkami a jemným pavučinkovým povlakem mezi listy. Nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost, takže pravidelné postřikování vodou v létě dokáže napadení předcházet a dokonce ho i zahnat. Jinak se používají olejové přípravky na ochranu rostlin, jaké se používají i proti hálčivci.
Mšice a puklice napadají především měkké špičky výhonů zimostrázu. Pokud si jich všimnete až pozdě a už se silně rozmnožily, měli byste nejvíce postižené části odstřihnout. K dalšímu boji můžete použít některé domácí prostředky, ale i olejové přípravky na ochranu rostlin. Ty druhé účinkují dobře i proti vlnatkám, které často napadají celou rostlinu a rychle se množí.
Houbové choroby
Řada hub způsobuje, že výhony zimostrázu přestávají růst nebo dokonce odumírají. Nejznámější variantou je phytophthorová vadnutí, kterou způsobuje stejnojmenná houba. Ta napadá téměř výhradně zimostrázy a další rostliny, které jsou vystaveny zamokření. U většiny houbových chorob je jediné, co můžete udělat, odstřihnout postižené části, bezpečně je zlikvidovat a odstranit svrchní vrstvu zeminy. Jinak se houba může brzy znovu objevit. Pokud jsou však, jako u phytophthorové vadnutí, postiženy kořeny, rostlinu už lze jen stěží zachránit.
Houbovým chorobám se dá jen těžko čelit, ale velmi dobře se jim dá předcházet. Dbejte na následující body, abyste svůj zimostráz co nejlépe ochránili před houbami:
- Půda by měla být vždy dobře propustná a nemělo by v ní docházet k zamokření. Zhutněnou půdu co nejrychleji znovu prokypřete!
- Příliš nízké pH zimostráz oslabuje. Pokud hnojíte kompostem, půdu proto pravidelně vápněte.
- Mokré listy činí zimostráz náchylnějším k houbovým chorobám. Rostliny proto vždy zalévejte u kořenů, ne po listech.
- Nůžky na zimostráz nebo zahradní nůžky před stříháním i po něm vždy důkladně vydezinfikujte!
Nejlepší nářadí pro péči o stromy a živé ploty
Další články na téma péče o stromy a živé ploty
Čištění a údržba plotostřihu – průvodce
Dobře udržovaný plotostřih je základ každé pořádné zahrady. Kdo chce pravidelně udržovat živý plot ve tvaru, potřebuje spolehlivý nástroj – včetně čistých a nabroušených čepelí. Mnoho majitelů zahr...
Stříhání živého plotu: kdy je zakázáno a jak na to
*]:pointer-events-auto R6Vx5W_threadScrollVars scroll-mb-[calc(var(--scroll-root-safe-area-inset-bottom,0px)+var(--thread-response-height))] scroll-mt-[calc(var(--header-height)+min(200px,max(70px,...
Zimní řez stromů a keřů – průvodce FUXTEC
Zimní řez patří k nejdůležitějším opatřením, pokud chceš dlouhodobě zachovat zdraví a produktivitu své zahrady. Zda řežeš v prosinci, nebo až ke konci zimy, není náhodné rozhodnutí. Stojí za tím ja...
